MAGICKÝ HVOZD
MĚSÍČNÍ KLAN
Za starodávných dob, kdy země ještě neocitla pod tíhou moderního světa, existoval jediný klan elfů, který nesl na svých ramenou dávná tajemství a krásu, kterou bylo těžké nalézt jinde. Tito elfové obývali hluboko v lesích, kde stromy dosahovaly až k obloze a prameny byly čistší než samotná lidská duše. Byl to klan s vlasy bílými jako sníh, a proto si lidé začali říkat Měsíční elfové.
Jednou za měsíc, v noci za svitu měsíčního světla, se Měsíční elfové vydávali na svůj posvátný palouk. Na tomto zvláštním místě stála mohutná mohyla, jejíž stěny byly zdobeny tajemnými runami a symbolem Měsíce. Pod jejím vysokým kopcem se skrýval vstup do jeskyně. Ta byla skvostně zdobena krystaly křišťálu, opálu a měsíčního kamene, jejichž třpyt dokázal zahřát i nejchladnější srdce. Jeskyně byla poseta drahými kameny, které zářily a tvořily nádherné světelné hrátky pod měsíčním svitem.
Byl to okamžik magie, kdy elfové s pokorou a úctou vstupovali do jeskyně. Každý z nich měl svůj vlastní krystal, který byl spojen s jeho duší a magií. Tyto krystaly nesly v sobě sílu lesa, sílu stromů a sílu Měsíce. Když elfové přicházeli na posvátný palouk, nalévali svou energii do krystalů a cítili, jak síla přírody proudí jejich tělem. Byl to okamžik spojení s dávnými silami světa, okamžik, kdy elfové se stávali jedním s přírodou.
Mezitím venku na palouku zpívali ostatní elfové své písně. Jejich hlasy byly jemné a krásné, a jejich melodie nesly v sobě moudrost staletí. Písně vyprávěly o lásce k přírodě, o tajemstvích lesa a o síle Měsíce. Tyto melodie se nesly v nočním větru a vytvářely dojem, že samotný les zpívá ve spolupráci s elfy.
Když byla noc nejtemnější a měsíc na obloze nejjasnější, síla Měsíčních elfů dosahovala svého vrcholu. Byl to okamžik, kdy se stávali nejsilnějšími a jejich magie byla nejúčinnější. V tuto chvíli byli schopni komunikovat s přírodou a získávat od ní rady a ochranu. Byli strážci lesa a jeho tajemství, a v jejich rukou spočívala péče o lesní duchy a bytosti, které v něm žily.
Měsíční elfové žili ve stromových domech, které byly spojeny s korunami stromů a byly skryty mezi listy. Byli to strážci lesa a jeho pokladů, a jejich existence byla tajemstvím, které bylo před světem skryto. Byli posvátným mostem mezi lidským světem a magií lesa, a jejich přítomnost připomínala všem, že příroda je zdrojem nezměrné síly a krásy.
JEJICH KLANOVÉ BARVY JSOU: STŘÍBRNÁ,BÍLÁ,KOVOVÁ
Mensi, vůdkyně Měsíčního klanu,OBSAZENO *
je podobná samotnému měsíci v noci - tajemná, krásná a plná síly. Její bledý vzhled a schopnost zprůhlednění při úplňku jí dávají jedinečný a tajemný vzhled. Sbírání křišťálů a jejich využívání pro posílení klanu dodává její postavě hloubku a význam.
Ve svých dlouhých vlasech má zapleteny ozdoby ve tvarech měsíce, což je symbolické a zdůrazňuje její spojení s měsícem a jeho sílou. Značka malého půlměsíce na jejím čele může sloužit jako odznak jejího vedení a její oddanosti klanu. Mensi a její klan získávají největší sílu během plného úplňku, což by mohlo znamenat, že jejich příběh a dobrodružství jsou často spojeny s tímto cyklem měsíce. Mohou se účastnit tajných obřadů, rituálů nebo bojů, kde využívají své jedinečné schopnosti.
Felosial OBSAZENO *
je krásná žena středního věku, starší sestra vůdkyně klanu Mensi. Její výrazná krása přitahuje pozornost, a to nejen díky svým půvabným rysům, ale také díky pečlivě zapleteným vlasům. Její dlouhé, černé vlasy jsou starostlivě upraveny a zdobí je stříbrná stužka, která jí dodává nádech elegance. Její tmavé oči v sobě skrývají hlubokou moudrost a oddanost. Na čele Felosial nosí znak měsíce, což je znamení jejího spojení s božskými silami a náboženskými tradicemi klanu Mensi. Tento symbol zdůrazňuje její úctu k Bohyni měsíce a její důvěru v její ochranu.
Felosial je oblečena v dlouhých šatech, které jí sahají až k zemi. Tyto šaty zdůrazňují její důstojnost a postavení v klanu a jsou zároveň v souladu s tradicemi klanu Mensi.
Každý večer se Felosial stahuje do svého tichého zákoutí, kde se modlí k Bohyni. Tato zbožnost jí dodává klid a sílu pro plnění svých povinností v rámci klanu. Její modlitby jsou vyjádřením její hluboké víry a oddanosti.
Gedein OBSAZENO *
je tajemná postava chodících zahalená do černé barvy. Má světlou pleť a jeho oči jsou bílé, což mu dodává záhadný vzhled. Kvůli horšímu zraku musí být opatrný při svých pohybech a obvykle se spoléhá na svou hůl, na kterou se opírá. Jeho nejzajímavější schopnost spočívá v tom, že když se dotkne někoho, dokáže spatřit jejich budoucnost. Tato schopnost ho činí záhadnou postavou a vzbuzuje otázky ohledně pravdivosti jeho výroků. Někteří mu věří a hledají jeho radu, zatímco jiní se mu vyhýbají a považují ho za podvodníka.
Někteří tvrdí, že Gedein má zlé srdce a nemusí být důvěryhodný. To způsobuje, že je stále více obklopen záhadou a kontroverzí, a je těžké určit, zda je skutečně prorokem nebo pouhým šarlatánem.
Erdan OBSAZENO
je odlišný od všech, oplývá záhadným šarmem, kterému se neodolá. Jeho šamanské roucho mu dodává záhadnost a neodmyslitelnou atmosféru, jako by byl spojen s přírodou samotnou. Jeho oči, které vás pohlcují jako hluboký lesní pramen, mají schopnost uhranout a zanechat v duši stopy záhadných dobrodružství.
Když Erdan vkročí do místnosti, nese vůni bylin, která se kolem něj vznáší, jako kdyby samy přírodní síly ho obklopovaly a chránily. Jeho šamanské umění spočívá ve znalosti lehkého bylinkářství, což mu umožňuje pracovat s rostlinami a využívat jejich léčivé síly. Svým pohledem a slovy dokáže vtělit do reality rituály věnované Bohyni přírody. Tyto rituály nejsou pouhými gesty, nýbrž spojením člověka s tajemnými silami. Každý rituál je pro Erdana posvátným obřadem, který vykonává s hlubokou úctou k přírodě. Ale musí být opatrný, protože šamanské síly nejsou hravou záležitostí. Každý rituál vyžaduje oběť, a tak musí Erdan dbát na rovnováhu mezi dáváním a bráním. Je to ta nekonečná výměna energií, kterou pečlivě střeží. Jeho obličej je bíle pomalovaný, což je tradičním způsobem vyjadřování své oddanosti Bohyni a přírodě. Ačkoli někdy zdá se tvrdý a neproniknutelný, uvnitř hoří vášní pro svou vyvolenou, Meriele. Jeho city k ní jsou hluboké a nezničitelné jako kořeny stromu.
Erdan má bílé vlasy, které pečlivě skrývá, jako by se bál ukázat svou pravou tvář. Jeho tajemný pohled a záhadná povaha ho činí postavou, která zanechává dojem, který nelze zapomenout.
Meriele
je působivou mladou ženou, jejíž krása je výrazně podtržena tajemným kmenovým líčením, které zdůrazňuje její oči a tvář. Její vzhled je zahalen do tajemného pláště celého černého, což jí dodává vznešený a tajemný výraz.
Srdnatá bojovnice Meriele se nepřestává modlit k malé sošce bohyně, kterou stále nosí u sebe. Její víra v božskou ochranu je pevná a neochvějná. Socha je pro ni symbolem síly a nadeje.
Meriele je také družkou muže jménem Erdan. Společně zažili radosti a těžkosti, ale snad nejtěžší z nich byla smrt jejich prvorozeného syna. Tato tragická ztráta stále zraňuje jejich srdce, a přestože touží po dalším potomkovi, Erdan se k tomu výrazně nehrne.
Meriele je však připravena pro svého muže udělat cokoliv. Je ochotna obětovat svou lásku a oddanost ve jménu rodiny a společné budoucnosti, i kdyby to znamenalo osobní oběť. Její oddanost a láska jsou nepřehlédnutelné a dělají z ní neobyčejnou ženu, která je ochotna jít až na samý konec světa pro svého milovaného Erdana.