Dávno, dávno, ve starobylých dobách, kdy Tajemný hvozd ještě zářil svou nedotčenou krásou a byl domovem mnoha tajemství, žili v jeho těsném sousedství dva bratři, Daralin a Balian. Byli si velmi blízcí, jejich pouto bylo pevné jako skála, a společně trávili dny lovem a průzkumem hvozdu.

Avšak, jak to v životě často bývá, došlo mezi bratry k rozepři kvůli nedůležitému sporu. Tato roztržka byla horká a bratři se rozešli každý svou cestou, plní zášti a vzájemného nepřátelství.

​

Bratři Daralin a Balian chtěli být ti první, kdo objeví slavné Zlaté jezero v Tajemném hvozdu, které bylo pověstmi obklopeno záhadami. Oba se vydali na nezávislé výpravy, každý doufajíc, že najde tuto legendární vodní nádrž a získá veškeré zlato, které bylo prý skryto na jeho dně.

Po mnoha měsících hledání a mnoha neúspěšných pokusech bratři zjistili, že jejich horká rozepře byla ztrátou, kterou oba nyní litovali. Chtěli se smířit, ale bylo pozdě. Ztratili mnoho let a energie v honbě za slavným Zlatým jezerem, a co bylo horší, ztratili jeden druhého.

Až jednoho dne se náhodně setkali u břehu řeky Filis, která tekla skrz Tajemný hvozd. Byli staří, unavení a plní lítosti za to, co ztratili. Seděli u břehu řeky, zahleděni do vody, a v tu chvíli spatřili něco, co je přivedlo zpět k sobě.

Ve vodě se odrážely zlaté kamínky, zářící slunečními paprsky, a bratři se dívajíce se na ně si uvědomili, že Zlaté jezero nebylo nikdy skutečným jezerem. Bylo to jméno, které dali své vlastní kráse, kterou měli celou dobu okolo sebe, ale kterou neviděli kvůli své zášti a touze po majetku.

​

Bratři se nakonec smířili a společně se vrátili do svého domova. Věděli, že pravé bohatství bylo v lásce a vzájemném poutu, a že zlato ve vodách řeky Filis bylo jen symbolem toho, co měli vždy kolem sebe, ale nepoznali to. Od té doby žili šťastně a v pokoji, svázaní neviditelným zlatem, které bylo jejich vlastním srdcem.