Dávno, v elfském království Eldoria, panovala tradice, která mnoho generací udržovala mír mezi elfy a draky. Každých deset let byla vybrána jedna mladá elfská dívka, aby byla obětována místnímu drakovi. To bylo vnímáno jako dar přírodě a symbol spojení mezi oběma druhy.

Jednoho slunečného rána byla vybrána krásná elfka jménem Elara. Byla to dívka s nevinným srdcem a nádhernými zelenými očima. Královská rada ji připravila na oběť a v den obřadu ji odvedli na samý vrchol Velkého Dračího hory, kde sídlil drak jménem Draconus. Měla být jeho obětí, aby uklidnila jeho hlad po mnoha letech.

Když Elara stála před Draconem, očekávala strašného a krutého draka, který jí vezme život. Ale místo toho spatřila draka, který měl oči plné smutku a samoty. Draconus byl starým drakem, jehož srdce bylo zraněno bolestí ztráty. Když se podíval do očí této mladé elfky, cítil, že v ní je něco víc než jen oběť. Cítil její nevinnost a čistotu, kterou dávno zapomněl.

Namísto toho, aby ji zabil, Draconus promluvil: "Mladá elfko, tvá oběť by měla znamenat smrt, ale tvá nevinnost mi říká něco jiného. Dlouho jsem neviděl tak čistou duši. Můžeme se pokusit změnit tuto starou tradici, pokud chceš."

Elara byla zaskočena tímto nečekaným obratem událostí. Místo toho, aby se bála tohoto draka, začala ho pozorovat a naslouchat jeho slovům. Postupem času se mezi nimi vytvořilo neobvyklé pouto. Draconus začal učit Elaru o historii svého druhu a světě, ve kterém žil. Elara mu zase vyprávěla o království elfů a jejich tradicích.

Nakonec se mezi nimi zrodilo něco mnohem silnějšího než přátelství. Zamilovali se jeden do druhého. A tak se rozhodli, že společně budou pracovat na změně tradic, které dlouho přinesly strach a smutek oběma druhům.

Elara a Draconus se stali symbolem naděje a spojení mezi elfy a draky. Jejich příběh ukázal, že láska a porozumění mohou překonat i ty nejstarší a nejtvrdohlavější tradice.